"Česko je připraveno" - k čemu? Prohlášení k plánům nových vojenských základen

V roce 2009 si připomínáme osmdesáté výročí začátku Velké světové hospodářské krize, sedmdesáté výročí zničení zbytku našeho demokratického meziválečného státu a vítězství fašismu ve střední Evropě, šedesáté výročí první justiční vraždy po komunistickém převratu - popravy Heliodora Píky, čtyřicáté výročí definitivního konce Pražského jara a dvacáté výročí Listopadu 1989.

Ano, prožíváme už dvacátý rok éry pravdy a lásky. Rok plně rozvinuté finanční a hospodářské krize, jejíž nejhlubší kořeny tkví v krizi morální. Také rok prosazování nesrozumitelné Lisabonské smlouvy o Evropské unii a rok pádu vlády Mirka Topolánka, vzniklé pochybným způsobem. Rok zabití stovek civilistů v pásmu Gazy izraelskou armádou. Rok nástupu prvního amerického prezidenta jiné než bílé barvy pleti, jeho velmi významného pražského projevu, zrušení plánu na umístění radarové základny USA v České republice a vzápětí oznámení nového vojenského plánu. Rok prvního Světového pochodu za mír a nenásilí a další rok nesmírných a nesmyslných vojenských výdajů za situace, kdy šestina lidstva trpí hladem.

Žijeme ve světě plném nespravedlnosti a utrpení. Příběhy mocenské svévole, podvodů, krutostí zpúsobených vojáky a ozbrojenci se odehrávají téměř denně. Pojmy jako svoboda a demokracie jsou na mnoha místech zdiskreditovány, staly se jen frázemi, zakrývajícími poměry korupce, nadřazenosti a nerovnosti.

Žijeme však také ve světě touhy po pravdě, dobru, kráse, lidskosti, reálné svobodě a demokracii, ve světě naděje. Takovému světu chceme po našich historických zkušenostech pomáhat. Nechceme, aby se stále opakovala stará arogance a staré chyby. Vítáme proto všechny pozitivní změny, k nimž došlo v letošním roce, a přejeme si, aby znamenaly trvalý obrat, který bude i naším přičiněním sílit.

Blahopřejeme tedy prezidentu USA Baracku Obamovi k získání Nobelovy ceny míru a podporujeme ho v jeho snaze o řešení zásadních problémů dnešního světa cestou diplomacie a jednání na co nejširším základě. Plně ho podporujeme také v jeho snahách o zahájení jaderného odzbrojení. Chceme nový začátek i v česko-amerických vztazích, které musí být vztahy rovnoprávných partnerů. Upuštění od výstavby americké radarové základny u nás, která neměla věcné oprávnění ani podporu většiny českých občanů, je zásadní a správný krok, upozorňujeme však vládu USA, že také nejnovější úvahy o umístění prvků protiraketové obrany na českém území musí respektovat základní požadavky na dodržování principů svobody a demokracie. Jde zejména o následující:

1. ani u nás, ani v zemích Evropské unie a NATO nedošlo k široké demokratické diskusi o nezbytnosti nových vojenských základen jakéhékoli druhu, které by měly rozšířit nemalý počet základen již existujících. Jako důvod je uváděn především Írán, většina Čechů se však nedomnívá, že by Írán někdy chtěl zaútočit na Evropskou unii či NATO. S Íránem je nutné standardním způsobem jednat. Zároveň je však mnoho Čechů přesvědčeno o tom, že hlavním důvodem napětí v blízkovýchodní a středovýchodní oblasti je dlouhodobý a nekončící spor mezi Izraelem a jeho arabskými, respektive muslimskými sousedy. Spravedlivé řešení tohoto chronického problému je pro svět nesmírně důležité a je rozhodující zkouškou pro zodpovědné politiky.

2. podobně jako v době prosazování americké radarové základny v Brdech platí i nyní, že česká politická reprezentace nemá od občanů vymezený demokratický mandát k tomu, aby jednala se Spojenými státy o českém zapojení do nové verze protiraketové obrany. Poslední volby do poslanecké sněmovny u nás proběhly v roce 2006 a s tématem umístění amerických či aliančních vojenských základen na našem území v nich nevystoupila žádná politická strana. Současná vláda Jana Fischera je vládou s omezenými úkoly a vznikla původně proto, aby překlenula období mezi pádem dřívější trojkoaliční vlády a volbami, které měly být předčasné. Jan Fischer tudíž při setkání s Joe Bidenem nezastupoval české občany a nebyl oprávněn říci, že Česko je připraveno podílet se na novém americkém systému protiraketového štítu.

3. demokratický mandát získává parlament a vláda obvykle v nemanipulovaných volbách, avšak vzhledem k vysoké závažnosti rozhodování o základnách budeme nadále požadovat referendum. Jeho možnost je založena českou ústavou, vinou určitých politických kruhů však zatím zůstává nevyužita. Naprosto nepřijímáme antidemokratický názor, že občané o takových věcech nemají co rozhodovat. Opak je pravdou. Chceme se rozhodně zasazovat o to, aby politika typu "o občanech bez občanů, o nás bez nás" byla stále více nepřijatelná.

V této souvislosti upozorňujeme, že skupina kolem Václava Havla a dalších nereprezentuje názor většiny české veřejnosti a nemůže se vydávat za její mluvčí, jakkoli se mnohá domácí i zahraniční média snaží vyvolávat tento nepravdivý dojem.

4. Pokud by přijetí základny bylo ve výše uvedeném smyslu někdy oprávněné a možné, pak pouze v rámci společného rozhodnutí a rovnoprávného vztahu mezi zeměmi a národy, partnery a spojenci. Nemohlo by jít o základnu americkou.

Budování nových vojenských základen jakéhokoli druhu však rozhodně není tím, co si přejeme a co je v zájmu Čechů a naprosté většiny obyvatel této planety. Naopak, kromě odstranění základen jaderných zbraní je nutné přikročit ke konvenčnímu odzbrojování, k vyklizení cizích vojenských základen na území států, k přijetí zásady neútočení a k všeobecnému odsouzení každé jiné než obranné války jako zločinu. Je načase, aby lidstvo vystoupilo ze své prehistorie a začalo se místo vojenských projektů zabývat mírovými projekty prospívajícími člověku.

Mgr., Ing. Vladimír Nindel, člen Humanistické strany

Témata