Kampaň za referendum k otázce vstupu do NATO

1997 l Velmi překvapivě se náš vstup do NATO prezentuje jako věc již rozhodnutá. Proto bychom chtěli informovat naše pány politiky, že lidé nejsou hlupáci a v okamžiku, kdy budou mít možnost se dozvědět informace, které objasňují výhody, ale i nevýhody vstupu, se budou moci velmi zodpovědně rozhodnout.

Obzvláště v situaci, kdy průzkumy veřejného mínění ukazují, že větší procento občanů se vyjadřuje proti vstupu, a v posledních parlamentních volbách volilo větší procento občanů strany, které se vyjadřovaly proti vstupu do NATO nebo vyžadovaly referendum, se jeví snažení našich “zastupitelů” o co nejrychlejší přijetí, a to pokud možno bez referenda, jako postup přinejmenším zarážející, zpochybňující demokratičnost rozhodování v této zemi.

Proto požadujeme referendum k otázce vstupu do NATO, kterému musí předcházet informační kampaň vysvětlující kladné, ale i záporné stránky vstupu do NATO, kde musí být zajištěna možnost prezentovat pohledy z různých stran, různé názory. Je nepřípustné rozhodnout o tak strategicky a historicky důležité otázce bez lidí této země.

Co my NATO?

1. Proč v otázce vstupu do NATO považujete za nejrozumnější řešení právě referendum?
Humanisté vidí v referendu příklad přímé demokracie, kdy mají lidé reálnou možnost ovlivňovat směr společenského dění. Navrhujeme přímou demokracii ve všech oblastech. O dění v republice by měli rozhodovat ti, jichž se to týká, tzn. občané. Politici by měli být pouze zástupci lidí a neměli by rozhodovat bez jejich souhlasu. Navrhujeme tedy pořádání referend o všech důležitých otázkách.

2. Jak mohou rozhodovat lidé, když nejsou odborníky?
Poté, co nám budou odborníci schopni vypracovat jasné informace o výhodách, ale i nevýhodách vstupu do NATO, je každý člověk schopný zodpovědně rozhodnout. Proto je nutné poskytnout lidem dostatečné množství informací z různých pohledů, aby si mohli utvořit svůj vlastní názor a svobodně se rozhodnout.

3. Není referendum zbytečné vyhazování peněz?
Referendum by mohla být velice rychlá a efektivní forma demokratického rozhodnutí, kdy každý občan má jistotu o tom, že výsledek je názor všech lidí, nikoliv jen politických stran. Tím nebude moci být nikdy v budoucnu zpochybňováno přijaté rozhodnutí. Tato jistota je podle našeho názoru dostatečnou protihodnotou vynaloženým nákladům. Ve srovnání s náklady, které bude třeba vynaložit pro náš vstup do NATO, je investice vložená do referenda zanedbatelná. Nehledě na to, že jestliže jednou vynaložíme finanční prostředky do počítačové sítě sloužící k hlasování v referendu, bude ji možno použít i při referendech o dalších důležitých otázkách.

4. Vidíte tedy jako chybné jednání naší vlády, která se snaží o přijetí ČR do NATO?
Politici jsou pouze volení zástupci lidí. Jejich rozhodnutí by tedy mělo mínění lidí odpovídat. Vláda tedy podle toho, jak jedná v otázce vstupu do NATO předpokládá, že většina občanů ČR se vstupem souhlasí. Myslíme si, že právě tento předpoklad je mylný. (viz průzkumy veřejného mínění a výsledky posledních parlamentních voleb, kde větší procento dalo hlas stranám, které v programu měly podmínku referenda nebo odmítnutí vstupu do NATO).

5. Jaký má v dnešní době smysl NATO a kam směřuje jeho rozšiřování?
Původním smyslem NATO byla obrana proti Varšavské smlouvě. Po rozpuštění Varšavské smlouvy a změně celé světové situace nevidíme zcela jednoznačné důvody k jeho další existenci. Obzvláště pak rozšiřování NATO se zdá být pouze dalším vyhrocováním napětí ve světě, nikoli směřováním k světovému míru a odzbrojení. Je zcela evidentní, že rozšiřováním NATO se rozšiřuje a upevňuje vliv USA, a to jak ekonomicky, politicky, tak i vojensky. Že by smyslem rozšiřování NATO bylo vytváření celosvětového amerického impéria?

6. Ale NATO přeci směřuje svoji politiku k nešíření jaderných zbraní a jadernému odzbrojení?
NATO sice přijalo smlouvy, kterými se každá smluvní strana zavazuje vést jednání o jaderném odzbrojení, praxe je ovšem jiná. NATO jednoduše závazky členů ignorovalo a ani zde nenajdeme žádné návrhy pro taková jednání. Spíše naopak, úroveň zbraní značně vzrostla a i celkový počet jaderných zbraní je daleko vyšší. Pokud by politika NATO opravdu směřovala k podpoře nešíření jaderných zbraní a k jadernému odzbrojení, ukončila by okamžitě jejich umísťování u evropských spojenců a skončila s výcvikem jednotek pro používání jaderných zbraní. Toto vše vyvolává dojem, že má NATO především zájem zachovat si své ohromné vojenské výhody a vojensky bránit své zájmy, kdekoli to bude potřebné a paradoxně zůstává účastníkem smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

7. Takže si myslíte, že NATO nesměřuje k bezpečnosti a míru?
Z krátkodobého a regionálního hlediska se vstup do NATO jeví jako krok k větší bezpečnosti. Podíváme-li se na stejnou věc globálně, nutně dojdeme k závěru, že rozšíří-li se NATO o další členské státy, jistě to znepokojí ostatní dosud nepřijaté státy (např. Rusko) a to může vést k odstartování dalšího zbrojení obou stran. Zkrátka v okamžiku, kdy nejsou bezprostřední důvody k válce, je zvyšování nákladů na armádu, začleňování se do paktů, které nám umožňují i použití jaderných zbraní, už samo o sobě činem provokujícím, směřujícím k válce.

8. Když nevstoupíme do NATO, nebude vyloučena také naše účast v EU?
Účast v EU je podmíněna naší ekonomickou a politickou stabilitou, a ta nemá nic společného se Severoatlantickou aliancí. Často se spojují dohromady tyto dva svazky, které jsou však svojí funkcí zcela odlišné. Vstup do EU není podmíněn vstupem do NATO.

9. Jak můžeme bez pomoci NATO zmodernizovat a zefektivnit naši armádu?
V naší armádě je třeba především zefektivnit řízení a hospodaření, tzn. především odstranit přebytečné mezičlánky velení a ty zbylé zprofesionalizovat. V každém případě představitelé NATO již v minulosti upozornili, že země usilující o vstup do Severoatlantického paktu nemohou počítat s tím, že západ bude financovat standardizaci jejich armád. To, že nám někdo prodá zastaralé stíhací letouny nebo nás donutí zakoupit nové softwarové vybavení počítačů, abychom zajistili kompatibilitu, nelze považovat za pomoc ani při nejlepší vůli. Jedná se o státní zakázku za mnoho miliard USD. Určitě by nám ”pomohli”, i kdybychom do NATO vstoupit nechtěli.

10. V případě, že se nestaneme členy NATO, jsou zde vůbec alternativní možnosti obrany  našeho státu?
Alternativní návrhy směru naší politiky v této oblasti samozřejmě existují - např. neutralita a snaha naší země dát příklad ostatním a vydat se konečně konstruktivním směrem - navazovat konstruktivní vztahy s ostatními národy, snažit se řešit problémy, které jsou důvodem k válkám diplomatickými cestami - zaměřit všechny snahy ke skutečnému dosažení míru a odzbrojení. Ne k míru a ”bezpečnosti” postavené na zbrojení a zastrašování. Řešení běžných lokálních konfliktů je řešitelné dobře vycvičenou, průměrně vybavenou profesionální armádou, tedy nesrovnatelně levněji. Navíc naše účast v OSN je pro směřování ke světovému míru jistě zajímavější
a postačující.

Aktivity a kampaně HS

Kampaň proti radaru
Evropské humanistické fórum
Vesmír pro mír
Sametová vzpoura Latinské Ameriky?
Účast v parlamentních volbách 2006
Demonstrace za ukončení okupace Iráku
Neúspěch násilí
HS k incidentům v Ceutě a Melille
Upáleni kvůli xenofobii
Setkání evropských humanistů v Paříži
Protest proti neonacistům
Demonstrace za vysvětlení okolností prodeje Unipetrolu
Stanovisko Humanistické strany k útokům v Londýně
Humanisté říkají ANO Turecku v EU
Stanovisko k politické krizi v ČR
Stanovisko k novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Stanovisko Humanistické strany k Evropské ústavě
Evropské setkání humanistů v Budapešti
SRDCE PRO ASII - kampaň na pomoc lidem postiženým Tsunami
Účast ve volbách do Evropského parlamentu 2004
Obecný komentář k válce v Iráku
Mírový pochod Světlem proti válce v Iráku
Protest proti diskriminaci neparlamentních stran
Účast v parlamentních volbách 2002
Mezinárodní Den proti válce
Reakce na teroristické útoky 11.9.2001
Mezinárodní festival za lidská práva
Kampaň "Kup si svůj díl demokracie"
Manifestace za odstoupení Haidera z vlády
FESTIVAL HUMANISMU - MMF a SB? Ne díky!
Humanitární pomoc pro Turecko
Experiment přímé demokracie
FESTIVAL HUMANISMU
Oranžový protest proti bombardování na Balkáně
Proti jaderným zkouškám v Indii a Pákistánu
Účast v komunálních volbách 1998
Proti monopolu informací médii
Kampaň za referendum k otázce vstupu do NATO
Demonstrace proti současné politice vlády
Kampaň za okamžité vyřešení situace na zaplavené Moravě
I politici jsou státní zaměstnanci - Petice za snížení platů politiků
Žaloba mexického prezidenta
Manifestace za skutečnou demokracii
Ne Apartheidu v Itálii
Kampaň BYT ČI NEBYT!
Proti jaderným zkouškám Francie - SVĚTLEM PROTI TMĚ